Jak vznikla série Kapka vody?

Zajímá Vás, jak vznikla tato fotografie? Jaké byly jednotlivé a konkrétní úpravy ve Photoshopu?

 


V zatemněné místnosti jsem postavil zařízení, které umožňovalo dopadat kapkám do jednoho místa, které jsem měl zaostřené. Hloubka ostrosti byla jen pár milimetrů, tak bylo potřeba mít toto pod kontrolou. Mince na provázku spuštěná z „odkapávací rampy“ mi přesně ukázala místo dopadu kapek na vodní plochu a já mohl precizně manuálně zaostřit.

 

K dopadu jsem použil vysokou mísu plnou vody, skleničku s vodou nebo velký mělký talíř s minimálním množstvím vody. Doporučuji použité nádobí dobře vyčistit, čímž si ušetříte retušovací práce. Pozor i na případné bublinky na hladině nebo pod hladinou na stěnách – jsou nežádoucí.

 

Studenou vodu jsem smíchal s dortovým želé Dr.Oetker pro zvýšení viskozity vody. Stačí malé množství tohoto ztužovače do skleničky. Nakonec jsem ale od tohoto upustil a používal jsem čistou vodu z vodovodu. Důvod byl ten, že při použití želé nebyla voda tak průzračná, což bylo na fotkách hodně vidět.

 

K svícení jsem používal výhradně externí blesk, buď dálkově odpalovaný mimo fotoaparát nebo na fotoaparátu, vždy ale namířený na velkou odraznou desku. Přibližné hodnoty manuálního nastavení blesku na fotoaparátu: manuální režim 1/16 -1/3; 24 mm; f5,6; 1,7m a při dálkově odpalovaném blesku mimo fotoaparát: 1/16 -1/3; 0,5m; 24 mm.

 

Fotoaparát byl vždy nastaven na ISO 100 v synchronizačním režimu pro blesk „X“ s vysokou clonou f 16 a sekvenčním fotografováním s nejvyšší kvalitou. Nutností byl stativ.

 

Nyní, když bylo vše nastaveno, jsem se pustil do samotného focení. Do kapátka jsem nabral vodu a začal jsem kapat do „odkapávací rampy“. S nepatrným zpožděním jsem zmáčkl spoušť se sekvenčním snímáním. Někdy bylo vhodné, když padalo více kapek za sebou, jindy zase když jediná kapka spadla do klidné hladiny. Synchronizaci chce nacvičit – měl jsem spoustu nepoužitelných fotek.

 

Vyfotil jsem přes 1000 snímků, zkoušel různá nastavení světla i různá místa dopadu. Objektiv se musel často čistit, jelikož byl kousek od místa dopadu a občas na něm přistála odražená kapka. Často jsem musel čistit i použité nádobí i podložku.

 

 

Úprava ve Photoshopu Adobe Camera Raw:

 

V Adobe Camera Raw jsem provedl precizní retuš – nástroj Odstranění bodů – typ opravit s měkkým štětcem. Prvně jsem odstranil body, které byly vidět po zvětšení

 

 

a pak jsem použil vizualizaci, která ukázala další body.

 

 

Toto je opravdu potřeba udělat důkladně, protože i nepatrná kapička nebo nečistota byla na výsledné fotce po všech úpravách vidět.

 

V záložce Korekce objektivu podzáložce Barva jsem odstranil chromatickou aberaci a podzáložce Ručně jsem provedl narovnání.

 

Záložka Základní:

Upravil jsem jezdce Černé, Bílé, Stíny, Světla dle potřeby, čímž jsem roztáhl histogram. Bylo potřeba nedělat snímek moc tmavý.
Kontrast a zřetelnost jsem nastavil více než obvykle.

 

 

V záložce Tónová křivka jsem v podzáložce Bodové nastavil – Střední kontrast

 

 

V záložce Detaily jsem zaostřil dle potřeby a jezdec Světlost jsem nastavil na maximum.

Lze ještě podle potřeby použít záložku Efekty a odstranit případný opar.

 

V záložce Rozdělené tónování jsem upravil jezdce dle tvůrčího záměru.
Hrubé nastavení barev dle potřeby – pozor na přepaly v jasech. Radši ubrat – barvy půjdou doladit a případně změnit dodatečně. Nepůjde už ale změnit vyvážení stínů a světel. Lepší je světlejší snímek.

 

 

V Adobe Camera Raw je práce hotová. Uložil jsem snímek do bezztrátového formátu .tif v barevném prostoru sRGB v maximální bitové hloubce 16 bitů/kanál, bez zostření a změny velikosti.

 

 

Jednotlivé úpravy provedené ve Photoshopu:

 

Načetl jsem upravený .tif soubor

 

 

Zduplikoval první vrstvu a otevřel jsem jí v pluginu TopazDetail V3.2.0, kde jsem jezdce nastavil:
Overal: Small Details 0,40; Small Details Boost -0,10; Medium Details 0,20; Medium Details Boost -0,10; Large Details 0,10; Large Details Boost -0,10 a Highlight Small Details 0,20.
Tímto se krásně zprůzračnila voda a zvýraznily detaily, za cenu jejich mírného zašumění.

 

 

Výsledek jsem načetl jako vrstvu do Photoshopu.

 

Sloučil jsem obě vrstvy do nové vrstvy a otevřel jsem v TopazDeJPEG4, kde jsem vybral Noisy JPEG a načetl zpět do vrstvy v Photoshopu.
Tím jsem odstranil šum v detailech.

 

 

Načetl jsem do Photoshopu jako vrstvu a režim této vrstvy jsem změnil na Světlost.

 

 

Pozor, nyní se udělal v jemných přechodech na velkých plochách nepříjemný rastr. Hlavně ve stínech. Toto se ovšem netýká detailů na korunce. Proto je potřeba vytvořit masku této vrstvy, aby se odšumění týkalo jen korunky.

 

 

Nyní lze provést případné konečné retuše nečistot a bublinek klonovacím razítkem nebo záplatou. Pokud jsou nedostatky výrazné, tak je potřeba se vrátit zpět do Adobe Camera Raw a celou úpravu s novým snímkem provést znovu.

 

 

V této fázi jsem provedl ostření načtením pluginu Nik Collection – Sharpener Pro 3 – Output Sharpener nastavený na Sharpening Display.

 

 

Krytí zostřené vrstvy ve Photoshopu jsem nastavil na 40%

 

Soubor jsem uložil bez vrstev do bezztrátového .tif souboru.
Tento snímek jsem ve Photoshopu převedl z barevného prostoru RGB na Lab. Záložka Obraz – Režim – Barvy Lab.
Zobrazil jsem podokno Křivky klávesovou zkratkou Ctrl + m a finálně upravil jasy a stíny v kanálu L a barvy v kanálech a+b. Pro tento snímek následovně: Kanál L: 8; 90; Kanál a: 98; 97; Kanál b: 98; 97
Tyto úpravy je dobré kontrolovat klikáním na Náhled. Nyní lze samozřejmě jakkoliv změnit barvy.
Převedl jsem soubor zpět do barevného prostoru RGB.
Obraz – Režim – Barvy RGB a uložil jsem do bezztrátového .tif souboru.
Tímto se výrazně prozářily barvy.

 

 

Nyní jsem načetl snímek do Photoshopu a nástrojem Oříznutí jsem provedl ořez dle potřeby.

 

 

A je hotovo.

 

 

 

Porovnání:

Jak se Vám líbí?

Konečnou fotografii si můžete prohlédnout v galerii Kapka vody.

Úspěchy v konkrétních fotosoutěžích s tímto snímkem jsou k vidění zde.